Neméně důležitým
tématem je výživa během kojení. Na co si dávat pozor v období těhotenství
už víte, ale co je třeba vědět o výživě během kojení?
Zdroj obrázku: http://www.vitalia.cz/specialy/antikoncepce/kojeni/
Tvorba
mateřského mléka je spojena se zvýšeným výdejem energie, který souvisí
s vyšší spotřebou živin, minerálních látek a také vitamínů. A protože je
v tomto období zvýšená potřeba energie, měla by kojící žena tuto energii
doplnit tak, aby jí nechyběly základní živiny a také minerální látky a
vitamíny. Obecně by se mělo jednat o navýšení
energie oproti normálnímu příjmu cca o
500 kcal (2100 kJ) na den. U obézních a těch, které měly velký váhový
přírůstek během těhotenství (viz. článek Výživa ženy během těhotenství (1))
není tak velké navýšení potřeba.
Má vliv množství stravy
na množství mateřského mléka?
Nemá, množství
mateřského mléka spíše souvisí s frekvencí kojení (čím častěji, tím se ho
tvoří vice), než s tím kolik toho matka jí. ALE některé složky mateřského mléka (zastoupení mastných kyselin –
n-3 a n-6, vitaminy skupiny B také A a C, selen a jód) mohou být ovlivněny tím,
jak jsou zastoupeny ve stravě matky. U matek s velmi nízkým příjmem
energie hrozí ztráta schopnosti tvořit mateřské mléko.
Má vliv množství
tekutin na množství mateřského mléka?
Nemá, neplatí, že čím
více žena pije, tím více se tvoří mléka. Každopádně by kojící žena měla dodržovat pitný režim, který by se
denně měl pohybovat v rozmezí 2 – 3 litrů, v teplém počasí by měl být
ještě vyšší. Nejvhodnější tekutiny jsou polotučné a nízkotučné mléko, ovocné
džusy a nesycené minerální vody (pozor na obsah soli).
Je vhodné úmyslně a
výrazně hubnout během kojení?
Není – přísné omezení
energetického příjmu během kojení s cílem rychle snížit hmotnost na
předporodní vede k rychlému úbytku tukových buněk a tím k vyplavování cizorodých látek
nahromaděných během života ženy v tukové tkáni do mateřského mléka. Tímto se dostávají do mléka a servírujete je
miminku.
Jaký je tedy optimální
úbytek hmotnosti během kojení?
0,5 kg / týden. Energetický příjem by neměl klesnout u
kojících žen pod 7500 kJ/ den. Tyto dvě podmínky by měly zaručit to, že
nedojde ke ztrátě schopnosti tvořit mateřské mléko.
Jak je to s příjmem
základních živin?
Doporučuje se navýšit příjem bílkovin asi o 15g/den
na celkový denní příjem okolo 56 – 65g bílkovin za den. Tuky by se měly na
spotřebě energie podílet ze 30 - 35 %.
Více by měly být konzumovány nenasycené tuky v porovnání
s nasycenými. Vyšší příjem tuku může způsobit obezitu, nebo její
přetrvávání. Nejlepším zdrojem tuku jsou ryby (konzumovat až 3x týdně) a
rostlinné oleje. Sacharidy by měly
tvořit cca 50 % energetického příjmu.
Je zvýšená potřeba
vápníku během kojení?
Dříve se kojícím ženám
doporučovala dvojnásobná dávka vápníku v porovnání s normálním
doporučeným příjmem. Ale ukazuje se, že není potřeba takové navýšení, protože
regulační mechanismy těla dokážou zvýšit vstřebávání vápníku ze zažívacího
traktu v období těhotenství a také kojení. Doporučené množství vápníku u
kojících mladších 18 let je tedy pouze mírně vyšší a to 1300 mg. U starších žen
je doporučeno 1000 mg, což je stejné
množství, jako je doporučováno v období těhotenství.
Na jaké další nutrienty
bych si měla dávat pozor?
V období kojení je
také důležité železo. Denně by ho
měla žena konzumovat mezi 15 – 20 mg, jeho zdrojem je především maso. Dále je
potřeba navýšit příjem vitaminu C a
to na 150 mg denně (zelená paprika, červený rybíz, jahody, pomeranče). A také
si pohlídat dostatečný příjem jódu -
200µg denně.
Čemu ve stravě bych se
měla vyhnout?
Příliš kořeněným a nadýmavým jídlům, které by mohly způsobovat neklid a bolesti bříška
dítěte. Dále alkoholu a kouření.
Mohou způsobit snížení produkce a také přecházejí do mléka a tím se dostávají
přímo k dítěti. Občasné rozumné užití alkoholického nápoje dítě nepoškodí,
ale pravidelná konzumace způsobuje neprospívání dítěte. Káva může způsobovat neklid a nespavost kojence, proto je vhodné ji
také omezit na 1 – 2 šálky denně.
Doporučení
na 1 den pro kojící ženu
Příště se můžete těšit na článek o výhodách kojení
pro dítě, ale i pro matku. Také se budu zabývat tím, kdy je kojení
kontraindikováno a je potřeba kojenci zajistit jinou výživu.
Martina Synková
Zdroje:
NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1.
Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80-860-2293-5.
MÜLLEROVÁ, Dana. Výživa těhotných a kojících žen.
1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004, 119 s. Žijeme s dětmi. ISBN 80-204-1023-6.
já to teda nevyužiju, ale je to určitě skvělý článek do budoucnosti!
OdpovědětVymazat