Aktuálně





09 března 2012

Jak ovlivňují jednotlivá náboženství stravovací návyky? (2)


Islám

Prorok Muhammad přijal již existující židovské stravovací praktiky. Jeden z možných důvodu byl ten, aby přivedl Židy k nově vzniklé víře - islámu.


Stravovací předpisy v Koránu se velmi podobají těm Židovským. Je povolena konzumace přežvýkavých sudokopytníků. Muslimové nekonzumují vepřové maso, krev a zdechliny. Je-li muslim ke konzumaci těchto potravin donucen, za hřích se to nepovažuje. Platí také zákaz konzumace oslů, masožravých ptáků a zvěře. Z ryb mohou konzumovat pouze ty, které mají šupiny a ploutve. Proto na jejich stolech nenajdeme úhoře či měkkýše. Zákaz konzumace platí také pro alkohol.

Důležitá je konzumace nejen povolených druhů masa, ale také správná příprava pokrmů. Vykrvácení musí být doprovázeno větou: Začínám s Božím jménem. Bůh je velký. Teprve toto maso je „Halal“ („zákonné“) a může být konzumováno. Také existují pokrmy, kterým Korán přisuzuje zvláštní hodnotu, patří mezi ně: fíky, olivy, datle, med, mléko a podmáslí. Zakázané potraviny mohou být dle muslimských předpisů konzumovány, nejsou-li dostupné žádné jiné zdroje potravin.

Půst je jeden z pěti pilířů islámu. Půst muslimové drží nejen v určené dny a svátky, ale mohou ho dodržovat kdykoli chtějí. Nejznámějším muslimským půstem je Ramadán. Ramadán je hlavním svátkem v roce. Během Ramadánu se proroku Muhammadovi začal zjevovat Korán. V tomto měsíci je zakázáno od úsvitu do soumraku jíst a pít. Muslimové by v tomto období také neměli kouřit, zakázán je také sexuální styk. Velký důraz se také klade na vnitřní rozpoložení a motlitbu. Půst je také nástrojem k tomu, aby si bohatší rodiny uvědomily, jaké to je pocítit hlad a mohli se vcítit do chudých lidí. Večer po západu slunce se často pořádají hostiny, na které zvou bohatší rodiny chudší obyvatelstvo. Můžeme říci, že půst jsou povinni dodržovat duševně a tělesně zdraví dospělí muslimové. Dodržovat tyto postní praktiky nemusí děti, těhotné a kojící ženy, starci, lidé na cestách, nemocní, věřící vykonávající vojenskou službu a těžce pracující. Ti, kteří patří do výše uvedené skupiny, si mohou pro půst určit náhradní termín. Starci a chronicky nemocní si mohou nedodržení půstu odčinit tím, že dávají jídlo chudým. Děti si na půst zvykají postupně.

Martina Stojanovičová
Zdroj:  STOJANOVIČOVÁ, M. Vliv náboženství na stravovací návyky. Brno, 2010. 56 s.
        Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské  
        práce prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc.

Žádné komentáře:

Okomentovat