Aktuálně





03 března 2012

Jak ovlivňují jednotlivá náboženství stravovací návyky?(1)


V dnešním multikulturním světě se často setkáváme s lidmi odlišných kultur a vyznání. Tyto odlišnosti se projevují nejen v jejich každodenních činnostech, ale i v jejich jídelníčcích. V krátkých článcích se pokusím ve zkratce shrnout stravovací návyky jednotlivých náboženství (Křesťanství, Islám, Hinduismus, Buddhismus a Judaismus). Všechny poznatky čerpám ze své bakalářské práce, která se této tématice věnovala.

Jídlo hraje odnepaměti u jednotlivých náboženství důležitou roli. Předpisy týkající se stravování mají pomoci vytvořit vlastní identitu, umožňují lidem projevit svou víru a v neposlední řadě také pomáhají spojit prožitky smyslové s prožitky duchovními. Skoro každé náboženství má své zakázané potraviny a pokrmy nebo naopak potraviny doporučované při zvláštních příležitostech a svátcích. Často bývá kladen důraz na přípravu jídla a hygienická opatření. Nesmíme zapomenout ani na jídlo obětované Bohům k zajištění zdraví, dobré úrody atd.
Křesťanství

Obecně se dá říci, že stravovací zvyklosti křesťanů měly společné prvky se Židy, postupně však většina těchto prvků vymizela.
Římskokatolická církev

V této církvi až do roku 1966 platil zákaz v pátek konzumovat maso, jako vzpomínka na smrt Krista. Dnes je tento páteční půst dodržován převážně před Velikonocemi. Páteční konzumace ryby se stala symbolem římskokatolické církve. Někteří křesťané toho využili a páteční konzumaci rybího masa záměrně vynechávali, aby nebyli spojováni s římskými katolíky. Dietním pravidlem, se kterým jsme se mohli setkat zejména u mnichů, bylo zdržování se od masa. Toto prosazování masopustu vedlo v jisté době ve střední a severní Evropě k budování rybníků a rozvoji rybníkářství. Postní období u římských katolíků také zahrnuje čtyřicet dní před Velikonocemi a čtyři neděle před Vánocemi. Koncem dvacátého století však církev postní praktiky zmírnila. U některých katolických řeholních řádů se však i dnes můžeme setkat s trvalým vegetariánstvím (trapisté, pauláni).
Církve vzešlé z reformace

Reformace odmítající římský katolicismus se snažila odlišit i ve stravovacích návycích. Martin Luther zastával názor, že každý si může určit, kdy se postit a co jíst. Církev adventistů sedmého dne, která je v Evropě rozšířena, zdůrazňuje zdravý životní styl. Většina věřících jsou lakto-ovo vegetariáni. Nekonzumují maso, ryby, alkohol, čaj, kávu a tabák.
Pravoslavná církev

V této církvi jsou posty jednodenní, ale i celá postní období. Pravoslavný křesťan se postí každou středu a pátek. Středy a pátky jsou dny smuteční. Ve středu byl Ježíš Kristus zrazen a vydán nepřátelům, v pátek byl ukřižován. Tyto dny se požívá pouze rostlinná strava, k jídlu se nepřipravují ani ryby. Všeobecně můžeme říci, že půst znamená vyloučení všech živočišných produktů z jídelníčku. Výjimkou je však med. I přesto, že je zpracován včelami, je de facto produkt rostlinný. Podle církevního kalendáře je navíc určeno, které postní dny lze konzumovat ryby a které dny ne. Mezi postní období můžeme zařadit například půst předvánoční a předvelikonoční, ale i mnoho jiných.
Stravovací návky a ostatní křesťanské církve

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (Mormoni) na své tělo nahlíží jako na svatyni, která nesmí být poškozena špatným stravováním. Věřící dbají na zdravý životní styl. Zřídka konzumují maso, vyhýbají se alkoholu, tabáku a kofeinu. Každý měsíc drží dvacetičtyřhodinový půst.
Křesťanství a mentální anorexie

Velmi extrémní dodržování půstu, které bychom mohli srovnat s dnešní mentální anorexií, bylo v minulosti popsáno u některých křesťanů. Z některých například italská mystička sv. Kateřina Sienská, Alžběta z Reutte, Kateřina z Janova, Domenica de Paradiso, sv. Mikuláš z Flüte.

Martina Stojanovičová
Zdroj:  STOJANOVIČOVÁ, M. Vliv náboženství na stravovací návyky. Brno, 2010. 56 s.
        Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské  
        práce prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc.

2 komentáře:

  1. Zaujímalo by ma odkiaľ sú čerpané niektoré informácie, zvlášť o Rímskokatolíckej cirkvi. Minimálne ten odstavec, ktorý sa jej týka sa mi zdá byť pomerne zmätený.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Džanko,

      zdroj mám uvedený, bakalářka se dá jistě na internetu najít. Hlavní zdroje týkající se Římskokatolické církve:

      BRYANT, C. A. The Cultural Feast: An Introduction to Food and Society. Thomson Brooks/Cole, 2007. 446 s.
      BUBÍK, T. Hostina a půst v křesťanské kultuře. In Náboženství a jídlo. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2005. s. 19-26.
      HALÍK, T. Půst v různých náboženských tradicích. c2008, poslední revize [cit. 2010-2.28]. Dostupné z: <http://tisk.cirkev.cz/z-domova/pust-v-ruznych-nabozenskych-tradicich.html
      MACHÁLEK, V. Křesťanství a mentální anorexie. In Náboženství a jídlo. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2005. s. 103-110.
      OLIVÍKOVÁ, A. Společensko-kulturní aspekty výživy. Brno, 2006. 46 s. Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jitka Feketová

      Stačí ti to takto? Martina

      Vymazat