Výživa ženy během těhotenství (1)

V několika následujících příspěvcích se pro vás pokusím sepsat základní informace o výživě ženy během těhotenství. Co jíst - co nejíst, co pít - co nepít, na co si dát pozor. Na úvod každého článku uvedu u odrážek, čím konkrétně se článek zabývá. V prvním článku se tedy budu věnovat tomuto:

•      Váhový přírůstek
•      Doporučení pro základní živiny
•      Doporučený počet porcí jednotlivých skupin potravin na 1 den

V první řadě bych chtěla zmínit, že výživa těhotné ženy je velmi důležitá a ovlivňuje průběh celého těhotenství.

Snad každá těhotná žena řeší váhový přírůstek. Někdo se ho bojí, někdo naopak jí víc než dost. Váha těhotné ženy většinou ovlivňuje porodní hmotnost dítěte. Ženy s podváhou rodí často děti s nízkou porodní hmotností, což poté může souviset s kojeneckou úmrtností nebo rizikem vzniku závažných onemocnění v pozdějším věku dítěte jako je například zvýšený krevní tlak, obezita, poruchy látkové přeměny glukózy a onemocnění srdeční a cévní soustavy dítěte. Ovšem na druhé straně obézní těhotná žena také nemá v tomto směru vyhráno. Zde totiž existuje větší riziko předčasného porodu dítěte s velmi nízkou porodní hmotností. To nás přivádí k otázce kolik kilogramů má tedy žena v průběhu těhotenství přibrat, aby to bylo normální?

Optimální BMI před početím se uvádí 18,5 – 25.

Výchozí hmotnost	Vhodný hmotnostní přírůstek v průběhu těhotenství	Doporučené navýšení normálního energetického příjmu o …/den
Podváha	12,5 – 18 kg	1700 kJ
Normální váha	11,5 – 16 kg	750 kJ
Nadváha až obezita	7 – 11,5 kg	500 kJ

Již z tohoto rozdělení doporučených přírůstků hmotnosti jasně vyplývá, že každá těhotná by měla jíst trošku jiné množství jídla a proto tedy obecné doporučení: „Jez za dva!“ v řadě případů neplatí. V posledních 30 týdnech těhotenství by týdenní přírůstek hmotnosti měl být přibližně 0,4 kg.

Jaká je tedy potřeba základních živin během těhotenství?

Denní příjem energie během těhotenství by 1. a 2. trimestru měl být v rozmezí 8200 – 8400 kJ. Ve 3. trimestru by mělo dojít ještě k navýšení příjmu o cca 800 kJ.

Kromě vyšší potřeby energie se také zvyšuje potřeba bílkovin, denní příjem by měl být 60g, což je o 10 – 16 g více než u netěhotné ženy.

Tuky by se na celkovém energetickém příjmu měly podílet maximálně z 35 %. To je přibližně 70 – 80g/ den. 10 – 15 % přijímaných tuků by měly tvořit mononenasycené mastné kyseliny, které jsou obsažené například v řepkovém a olivovém oleji. Důležitý je také příjem omega 3, tedy polynenasycených mastných kyselin, které najdeme zejména v mořských rybách.

Sacharidy by měly tvořit 50 – 55 % energetického příjmu. Dobrým zdrojem sacharidů a nestravitelné vlákniny, ale také vitaminů skupiny B jsou obiloviny. Doporučuje se denní konzumace celozrnných výrobků.

Vláknina doporučení jsou stejná jako pro běžnou populaci, tedy nejméně 30g/den.

Doporučení na 1 den

Martina Synková

Zdroje:

NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80-860-2293-5.

STRÁNSKÝ, Doc. MUDr. Miroslav. ÚSTAV VÝŽIVY, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Výživa v těhotenství. Praha, 2005.