Záchvatovité přejídaní - BED

V poslední době se stále častěji můžeme setkat s pojmem záchvatovité (psychogenní) přejídání, v zahraniční literatuře najdeme pod názvem binge eating disorder BED. Existuje návrh, který vyčleňuje toto onemocnění jako třetí druh poruch příjmu potravy vedle anorexie a bulimie.

Onemocnění je typické přejídáním se bez kompenzačních mechanismů (zvracení, zneužívání laxativ, hladovění či užívání léků). Záchvatovité přejídání si můžeme představit jako konzumaci velkého množství jídla během velmi krátké doby. Člověk trpící přejídáním pokračuje v jídle, i když už je sytý. Příjem potravy tedy není řízen hladem a sytostí, ale spíše pocity jako jsou strach, úzkost, frustrace či hněv. Pacienti nemají z jídla potěšení, ale po záchvatu se cítí zahanbeně a provinile. Dá se říci, že nad jídlem ztrácí kontrolu, mnohdy se i obávají, že začnou jíst a nebudou moci skončit. Předpokládá se, že tato porucha se často podílí na zvyšujícím se počtu obézních osob v populaci. Uvádí se, že asi čtvrtina obézních, kteří vyhledají odbornou pomoc, trpí podobnými problémy. Neznamená to však, že by záchvaty nemohl trpět i člověk s normální hmotností či dokonce štíhlý. Typické u pacientů je neustálé se zabývání jídlem a bažení po jídle tzv. craving, které je někdy přirovnáváno k touze po drogách.

Klasifikace DSM-IV vyžaduje přítomnost přejídání dva dny v týdnu v období nejméně 6 měsíců, bez kompenzačních mechanismů. Pro diagnózu je nutno splnit 3 z následujících symptomů:

• rychlá konzumace jídla
• jedení bez pocitu hladu
• nepříjemný pocit plnosti
• osamělá konzumace s pocity studu
• pocity znechucení, viny a deprese po jídle

Výskyt záchvatovitého přejídání se častěji vyskytuje u žen, ale u mužů je mnohem častější než jiné poruchy příjmu potravy. Tato porucha se začíná objevovat většinou ve starším věku. Onemocnění je často provázeno nevhodnými dietními návyky. Někteří nemocní se opakovaně trápí různými typy diet a s každým hladověním se riziko záchvatu zvyšuje. Záchvatovité přejídání tedy nejlépe charakterizuje narušený vztah k jídlu. Pokud máte pocit, že vy, či někdo ve vašem okolí vykazuje podobné příznaky, rozhodně neváhejte a svěřte se odborníkům.

                                                                                                                   

                                                                                                         Martina Stojanovičová

HAINER, V. Základy klinické obezitologie. Praha : Grada Publishing, 2011. 422 s. ISBN 978-80-247-3252-7

PAPEŽOVÁ, H. Spektrum poruch příjmu potravy. Praha: Grada Publishing, 2010. 424 s. ISBN 978-80-247-2425-6