Aktuálně





02 dubna 2012

Jak ovlivňují jednotlivá náboženství stravovací návyky? (5)


Judaismus

Nejkomplikovanější soubor stravovacích pravidel spojených s náboženstvím jsou pravidla židovská. Tato pravidla vycházejí z Talmudu, Tóry a kodexu Šulchan aruch (Prostřený stůl). Stravovací pravidla a normy se netýkají pouze potravin, jako takových, ale zabývají se i hygienou a chováním se u stolu.

Židovský národ byl rozptýlen po celém světě a přísné dodržování těchto zásad pomáhalo Židům k udržení svébytnosti. Židovské stravovací praktiky můžeme rozdělit podle tří pravidel.

První pravidlo říká, že všechna zvěř určena ke konzumaci musí pocházet pouze z povolených druhů. Druhé, maso z povolených druhů zvířat musí být správně připraveno. A nakonec mléko a mléčné výrobky nesmí přijít do styku s pokrmy masitými.

Povolené druhy zvěře jsou definovány podle zákonů Kashrutu. Název kashruth je odvozen od slova kašer či košer (vhodný). Všechna zvířata jsou rozdělena na vhodná (čistá) a nevhodná (nečistá) k přípravě pokrmů. Je povoleno připravovat pouze maso určitých savců, a to přežvýkavých sudokopytníků (skot, ovce, kozy, buvoli, jeleni, srnci, daňci, kamzíci či losi).
Vepř například do této skupiny nepatří, je sice sudokopytník, ale není přežvýkavec. Kůň a osel jsou lichokopytníci. Do jídelníčku nepatří ani zajíc či králík. I když je velbloud přežvýkavý sudokopytník, Bible jej zakazuje. Z ptáků patří mezi povolené druhy domácí opeřenci (husa, kachna, slepice, holub, krocan). Ohledně krocana a krůty existují spory, protože o nich není zmínka ve výše uvedených knihách. Z divokých druhů lze konzumovat bažanta, křepelku či koroptev. Tzv. čisté jsou pouze ty ryby, které mají ploutve, šupiny a rozmnožují se jikrami (okoun, cejn, lín, candát, pstruh, sleď, kapr, losos). Mezi nečisté ryby se řadí například úhoř.

Velký důraz je v židovské kuchyni kladen také na zabití zvířete a jeho vykrvení. Zabití může vykonávat pouze řezník s odbornými znalosti (šochet). Šochet má za úkol jedním tahem nože rozříznout hltan a průdušnici a poté zvíře co nejdříve zbavit krve. Má však právo zpracovávat pouze přední část zvířete, zadní část má na starost jiný odborník (menaker).

K základním ustanovením patří také rozdělení potravy masité a mléčné. Tyto dvě skupiny potravin nelze připravovat ani jíst dohromady. Židovské košer kuchyně proto mají obvykle dvě části pro přípravu masitých a mléčných pokrmů. Každá část má své příbory, utěrky a nádobí. V případě, že si toto dvojí náčiní některá rodina nemůže dovolit, je třeba mezi přípravami nádobí vždy vyvařit horkou vodou. Důležitou roli hrají i časové odstupy mezi masitými a mléčnými výrobky. Dodržovat by se měl odstup alespoň šest hodin. Pokrm obsahující mléko jíst můžeme, než však přijde na řadu pokrm masitý, je nutné vypláchnout si ústa, umýt si ruce a mléčné jídlo zajíst chlebem.

Existují však tzv. parve potraviny, které můžeme kombinovat se vším (ovoce, zelenina a vejce). Půst byl v židovské tradici předepsán pouze v jeden postní den (Jom kipur). Při různých příležitostech byl však vyhlašován půst veřejný: ve válce, při očekávání nebezpečí atd. Také se dodržoval půst z důvodů osobních: půst pro blízkou nemocnou osobu a při hledání božího odpuštění. Svátky hrají v židovských stravovacích zvyklostech také důležitou roli a při každém svátku jsou připravovány speciální pokrmy a jsou dodržovány určité rituály.
Martina Stojanovičová
Zdroj:  STOJANOVIČOVÁ, M. Vliv náboženství na stravovací návyky. Brno, 2010. 56 s.
        Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské  
        práce prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc.

Žádné komentáře:

Okomentovat