Možná si říkáte, jaký blázen by závodil tak dlouho?
Podívejte se ale třeba na maratónské běžce, kteří (ač je to
pro mě neuvěřitelné) zaběhnou 42 km za 2 hodiny. Nebo dálkové běžce na lyžích,
kteří jedou závod od 2, až po třeba 4 hodiny. A to nemluvím o triatlonistech,
pro které jsou takhle dlouhé závody na denním pořádku.
Nemusí to ale být pouze profesionální sportovci, ale i
obyčejní lidé, kteří berou takovéto dlouhé závody jako výzvu, kterou chtějí
překonat. A že jich není málo. Stačí se podívat na startovní listiny Pražského
maratonu, Jizerské padesátky, Ironmana, nebo Vasova běhu, které čítají i několik
tisíc závodníků.
Tento článek je pro všechny, kdo se na podobnou akci
chystají a chtějí se na takovýto dlouhý výkon připravit tak, aby je to bolelo
co nejméně J
Princip této diety je relativně jednoduchý. Cílem je
nashromáždit co největší zásoby cukrů v těle, aby organismus vydržel
velkou zátěž co nejdéle. Neznamená to ale, že závodník pojede rychleji, ale že
vydrží jet závodním tempem delší dobu. Smysl to má jen pokud se chystáte na
závod, který bude trvat déle než 1,5 hodiny.
V praxi to vypadá tak, že dieta má dvě fáze. Pokud se
závod jede o víkendu, tak se s dietou začíná v pondělí.
1. fáze se nazývá
depleční a trvá první tři dny (Po, Út, St), kdy se
z jídelníčku vyřadí potraviny obsahující sacharidy, jak nejvíc to jde.
Závodník konzumuje pouze bílkoviny, tuky a trochu sacharidů ve formě zeleniny.
Tzn. maso, maso, trocha zeleniny, maso, vejce, z mléčných výrobků
maximálně jen tvrdý sýr, ale žádné pečivo, brambory, rýže, sladkosti, nic
takového. Pitný režim se skládá pouze z vody a čaje, takže i iontové
nápoje jsou zakázány.
Do toho musí závodník absolvovat každý den jeden až dva
tréninky, z čehož je jeden vždy intenzivní a těžký. Ve středu se jde
poslední trénink, který není ani tak těžký, jako spíš dlouhý, aby se tělo
opravdu vyčerpalo z téměř všech zásob. Díky tomu se hladina glukózy
v těle sportovce a tím i jeho zásobárna glukózy – glykogen ve svalech dostane na tu nejnižší možnou hranici.
2. fáze, je fáze nálože a začíná ve čtvrtek
ráno, kdy si sportovec konečně může dopřát sacharidy, co hrdlo ráčí. Takže
zařadí zpět do jídelníčku pečivo, ovoce, brambory, těstoviny, rýži, mléčné
výrobky a i sladkosti. Tréninky jsou ve čtvrtek a v pátek už jen lehké nebo žádné.
Pro organismus je náhlý přívod sacharidů trochu šok, ale
tělo si začne dělat zásoby glukózy na horší časy, které přijdou hned v zápětí
- o víkendu. Zásoby svalového glykogenu jsou nakonec větší, než byly před
depleční fází a sportovec tak vydrží v závodním tempu déle.
První fáze je pro sportovce velmi náročná a to nejen
fyzicky. Nehledě na to, že musí být celé tři dny na hranici hypoglykemického
šoku. Já osobně jsem tuto dietu nikdy nezkoušela a neumím si představit
trénovat a zároveň nejíst žádné sacharidy. Spíše jsem ten typ, který vynechá
depleční fázi a vychutná si tu fázi nálože J
Když jsem se ale zeptala na zkušenosti sportovců –
vytrvalců, které znám, získala jsem mnoho různorodých odpovědí:
„První dny se mi o sladkostech i zdálo, od té doby už to
nedělám, neb má vůle má taky limity a tohle bylo už moc.“
„Mám pocit, že
to stejně všechno souvisí i s tím, jak na tom jsi. Když jsem na tom byl blbě, tak jsem stejně jel blbě, dieta, nedieta."
Na dotaz, jestli se na nich dieta nějak projevila, mi bylo
odpovězeno:
„Projevilo se to tak, že jsem vyloupil cukrárnu už
v úterý v noci.“
„Na Mistrovství světa před padesátkou jsem prosil
v hotelu na recepci o čokoládu, abych vůbec došel do pokoje.“
„Teoreticky to funguje, já to cítil tak 1 krát
z pěti pokusů a asi když tomu budeš věřit, tak i víra pomůžeJ“
Na závěr bych chtěla jen říct, že nedoporučuji tuto dietu
držet bez předchozí konzultace s lékařem, nejlépe sportovním lékařem,
který odhalí případné kontraindikace. Může se i stát, že Vám lékař tuto dietu
nějak poupraví. Lze i zkrátit nebo zmírnit depleční fázi a pouze přidat do
jídelníčku více sacharidů ve fázi nálože.
Přeji hodně sportovních úspěchů…J
Zuzka Šperlová
Žádné komentáře:
Okomentovat