Výživa kojící ženy

Neméně důležitým tématem je výživa během kojení. Na co si dávat pozor v období těhotenství už víte, ale co je třeba vědět o výživě během kojení?

Zdroj obrázku: http://www.vitalia.cz/specialy/antikoncepce/kojeni/

Tvorba mateřského mléka je spojena se zvýšeným výdejem energie, který souvisí s vyšší spotřebou živin, minerálních látek a také vitamínů. A protože je v tomto období zvýšená potřeba energie, měla by kojící žena tuto energii doplnit tak, aby jí nechyběly základní živiny a také minerální látky a vitamíny. Obecně by se mělo jednat o navýšení energie oproti normálnímu příjmu cca o 500 kcal (2100 kJ) na den. U obézních a těch, které měly velký váhový přírůstek během těhotenství (viz. článek Výživa ženy během těhotenství (1)) není tak velké navýšení potřeba.

Má vliv množství stravy na množství mateřského mléka?

Nemá, množství mateřského mléka spíše souvisí s frekvencí kojení (čím častěji, tím se ho tvoří vice), než s tím kolik toho matka jí. ALE některé složky mateřského mléka (zastoupení mastných kyselin – n-3 a n-6, vitaminy skupiny B také A a C, selen a jód) mohou být ovlivněny tím, jak jsou zastoupeny ve stravě matky. U matek s velmi nízkým příjmem energie hrozí ztráta schopnosti tvořit mateřské mléko.

Má vliv množství tekutin na množství mateřského mléka?

Nemá, neplatí, že čím více žena pije, tím více se tvoří mléka. Každopádně by kojící žena měla dodržovat pitný režim, který by se denně měl pohybovat v rozmezí 2 – 3 litrů, v teplém počasí by měl být ještě vyšší. Nejvhodnější tekutiny jsou polotučné a nízkotučné mléko, ovocné džusy a nesycené minerální vody (pozor na obsah soli).

Je vhodné úmyslně a výrazně hubnout během kojení?

Není – přísné omezení energetického příjmu během kojení s cílem rychle snížit hmotnost na předporodní vede k rychlému úbytku tukových buněk a tím k vyplavování cizorodých látek nahromaděných během života ženy v tukové tkáni do mateřského mléka. Tímto se dostávají do mléka a servírujete je miminku.

Jaký je tedy optimální úbytek hmotnosti během kojení?

0,5 kg / týden. Energetický příjem by neměl klesnout u kojících žen pod 7500 kJ/ den. Tyto dvě podmínky by měly zaručit to, že nedojde ke ztrátě schopnosti tvořit mateřské mléko.

Jak je to s příjmem základních živin?

Doporučuje se navýšit příjem bílkovin asi o 15g/den na celkový denní příjem okolo 56 – 65g bílkovin za den. Tuky by se měly na spotřebě energie podílet ze 30 - 35 %. Více by měly být konzumovány nenasycené tuky v porovnání s nasycenými. Vyšší příjem tuku může způsobit obezitu, nebo její přetrvávání. Nejlepším zdrojem tuku jsou ryby (konzumovat až 3x týdně) a rostlinné oleje. Sacharidy by měly tvořit cca 50 % energetického příjmu.

Je zvýšená potřeba vápníku během kojení?

Dříve se kojícím ženám doporučovala dvojnásobná dávka vápníku v porovnání s normálním doporučeným příjmem. Ale ukazuje se, že není potřeba takové navýšení, protože regulační mechanismy těla dokážou zvýšit vstřebávání vápníku ze zažívacího traktu v období těhotenství a také kojení. Doporučené množství vápníku u kojících mladších 18 let je tedy pouze mírně vyšší a to 1300 mg. U starších žen je doporučeno 1000 mg, což je stejné množství, jako je doporučováno v období těhotenství.

Na jaké další nutrienty bych si měla dávat pozor?

V období kojení je také důležité železo. Denně by ho měla žena konzumovat mezi 15 – 20 mg, jeho zdrojem je především maso. Dále je potřeba navýšit příjem vitaminu C a to na 150 mg denně (zelená paprika, červený rybíz, jahody, pomeranče). A také si pohlídat dostatečný příjem jódu - 200µg denně.

Čemu ve stravě bych se měla vyhnout?

Příliš kořeněným a nadýmavým jídlům, které by mohly způsobovat neklid a bolesti bříška dítěte. Dále alkoholu a kouření. Mohou způsobit snížení produkce a také přecházejí do mléka a tím se dostávají přímo k dítěti. Občasné rozumné užití alkoholického nápoje dítě nepoškodí, ale pravidelná konzumace způsobuje neprospívání dítěte. Káva může způsobovat neklid a nespavost kojence, proto je vhodné ji také omezit na 1 – 2 šálky denně.

Doporučení na 1 den pro kojící ženu

Příště se můžete těšit na článek o výhodách kojení pro dítě, ale i pro matku. Také se budu zabývat tím, kdy je kojení kontraindikováno a je potřeba kojenci zajistit jinou výživu.

Martina Synková

Zdroje:

NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80-860-2293-5.

MÜLLEROVÁ, Dana. Výživa těhotných a kojících žen. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004, 119 s. Žijeme s dětmi. ISBN 80-204-1023-6.

Je to jogurt…není to jogurt?

Téměř každý z nás kupuje alespoň občas jogurty. Ne každý ale ví, na co by se měl zaměřit, aby si koupil opravdu jogurt a nejen něco, co jako jogurt vypadá.

Co je to vlastně jogurt?

Je to kysaný mléčný výrobek, získaný kysáním mléka jogurtovou kulturou. Jogurtové kultury jsou právě ty v televizních reklamách často omílané Lactobacily a Bifidobakterie.

Jak tedy poznáte opravdový jogurt? Jako jogurt nesmí být označen žádný výrobek, který neobsahuje výše zmíněné jogurtové kultury. Není výjimkou, že narazíte na výrobky, které vypadají jako jogurt, ale někde na kelímku najdete nápis typu „jogurtový výrobek.“ Takovýto výrobek jogurtové kultury obsahovat nemusí.

Na jogurtu byste se ve složení měli vždy dočíst, že obsahuje: mléko, mléčné bílkoviny a jogurtové (nebo mléčné) kultury. Na ochucených jogurtech můžete najít i spoustu dalších přísad. Pokud tam ale budou jogurtové kultury, pořád je to jogurt.

Na trhu se můžete setkat i s výrobky značené BIFI nebo BIJO. Jsou to zvláštní výrobky obohacené o další probiotické kultury, např. již zmiňované bifidobakterie nebo lactobacily (Lactobacillus acidopfilius nebo casei).

Proč se přidávají do jogurtů stabilizátory a škroby?

Protože zákazníci tlačí výrobce k tomu, aby jejich produkty byly co nejkrémovější , nejchutnější  a zároveň nejlevnější, na což bohužel doplácí kvalita výrobků. Stabilizátory a škroby slouží především k zahuštění jogurtů a jsou levnější než sušené mléko, které by udělalo stejnou službu. Nízkotučný jogurt by bez nich v podstatě vůbec nešel vyrobit.

Každopádně stabilizátory ani škroby nejsou pro člověka nijak škodlivé, jsou to schválené látky, které jen neobsahují to, co obsahuje právě to sušené mléko – tedy vápník a bílkoviny. Z toho vyplývá, že jogurt se stabilizátorem bude nutričně méně hodnotný, než jogurt zahuštěný sušeným mlékem.

Rozdíly mezi jogurty

Pokud chodíte nakupovat do supermarketů ,tak víte, že oddělení jogurtů je značně rozsáhlé a můžete tam najít spoustu různých druhů. Jogurty lze rozdělit například podle množství tuku na:

• Smetanové jogurty – s obsahem tuku 10 % a více (například Florián, Choceňský jogurt)
• Klasické jogurty – s obsahem tuku 3 % a více – ideální varianta, těch najdete v regálech nejspíš nejvíce
• Se sníženým množstvím tuku, kde najdete 0,5 – 3% tuku – vhodné pro ty, kteří redukují hmotnost 
• Nízkotučný jogurt – s obsahem tuku 0,1 – 0,5 %  - v těchto jogurtech najdete téměř vždy nějaká zahušťovadla

·        Pozor na jogurty s označením „light“ – nemusí se vždy jednat o nízkotučný jogurt, ale jen jogurt s umělými sladidly, se sníženým množstvím tuku.

Dále lze rozdělit jogurty na bílé a ochucené. Tradiční ochucené jogurty vypadají tak, že tam najdete vrstvu ovocného džemu a na něm bílý jogurt (např. jogurty ve sklenicích). Častěji se ale setkáte s jogurty ochucenými cukrem, trochou ovoce, různými dochucovadly, barvivy (mohou to být i přírodní barviva) a škroby.

Jogurt je velmi rozšířenou a oblíbenou komoditou, působí blahodárně na střevní mikroflóru lidského organismu, takže by v žádné ledničce určitě neměl chybět.

Co takhle dát si zítra k snídani jogurt? J

Zuzka Šperlová

ZDROJ:  ŠUSTOVÁ. K, Fermentované mléčné výrobky, 2008

Co hledat na obalech potravin?

Pokud si chcete hlídat, co kupujete a konzumujete, nezbude Vám nic jiného, než číst obaly na potravinách. Vím, písmenka jsou někdy titěrná a téměř k nepřečtení, ale aspoň něco přečíst lze.

Na každé potravině, byste se někde měli dočíst, do kterého data je možné potravinu konzumovat. Vesměs se setkáte se dvěma údaji:

První možností je „Spotřebujte do…“ Toto je datum použitelnosti a bývá uvedeno na potravinách, které mají tendenci se kazit rychleji – např. mléčné výrobky. Jakmile je prošlé toto datum, potravina se nesmí dále prodávat, ani nabízet zlevněná nebo zadarmo. Když totiž projde toto datum, je zde možnost, že je potravina pro zdraví člověka nebezpečná.

Druhým typem data je datum minimální trvanlivosti.  Toto datum musí být na všech potravinách, kde není předešlý údaj. Bývá označen jako „Minimální trvanlivost do…“

V podstatě to znamená, že do doby minimální trvanlivosti si potravina zachová svoje původní vlastnosti (chuť, vůni, strukturu) a je zdravotně nezávadná. Po uplynutí této doby lze ještě výrobek prodávat, ale musí být označen jako výrobek s prošlou minimální trvanlivostí. V supermarketech tyto výrobky najdete většinou ve zvláštním regálu.

Dále byste na většině potravin měli najít tabulku s energetickou hodnotou a množstvím obsažených bílkovin, sacharidů a tuků. Někde narazíte i na množství nasycených mastných kyselin a cholesterolu. Faktem je, že tuto tabulku úplně všude nenajdete. Pokud jste ale někdo, kdo se snaží hubnout, měl byste tyto tabulky vyhledávat a kontrolovat, kolik energie a živin v potravině je.

Složení potravin by taktéž mělo být na všech balených výrobcích. Co přesně je v potravině obsaženo, by mělo být srovnáno od té položky ,které je v potravině nejvíce. Takže pokud si kupujete nějaký mražený výrobek a na prvním místě ve složení je voda, tak co si vlastně kupujete? Mraženou vodu.

Lidé trpící celiakií a držící bezlepkovou dietu, by se především měli zaměřit na obsah lepku. Lepek se nachází ve všech potravinách, kde by mohla být pšenice, žito, ječmen a oves. Na všech těchto potravinách by mělo být uvedeno „Obsahuje lepek“.

Pozor na některé výrobky, kde by vás ani nenapadlo, že by lepek mohl být – např. uzeniny!!!

V neposlední řadě najdete na potravinách případné alergeny, zemi původu, adresu výrobce, případně dovozce. Tam kde je to nutné, najdete i návod k použití a způsob skladování.

Přeji Vám při zkoumání obalů potravin bystré oči a hodně trpělivosti J

Zuzka Šperlová