Aktuálně





04 září 2012

Káva zdraví dává?



Spousta z nás si své ráno jen těžko dovede představit bez šálku kávy. První zmínky o kávovníku existují již z dob před naším letopočtem. Od té doby její popularita prudce stoupá. Dnes je káva druhou nejdůležitější ekonomickou komoditouhned po ropě. V historii bývala považována za ne zrovna zdraví prospěšnou a bylaspojována s nezdravým způsobem života,jako je kouření, pití alkoholu, nezdravé stravování a sedavý způsob života. Dnes však mnohé studie toto mínění vyvrací a kávě se přisuzuje pozitivní vliv na zdraví.
Jak to s tou kávou ale je? Prospívá nám? Kolik šálků si můžeme dovolit? A co v těhotenství, u různých onemocnění a při hubnutí?



Co se skrývá v zrnku?

Sacharidy tvoří 50 % sušiny nezralých kávových bobů. Během pražení dochází k rozkladu a následnými reakcemi vznikají hnědé polymerní a aromatické látky, které tvoří asi 20-35 % sušiny. Obsah tuku se v zelených bobech pohybuje v rozmezí 8-18 %. Během procesu pražení se však uvolňují cafestol a kahweol, látky lipidové povahy. Nechybí ani bílkoviny a jiné dusíkaté látky, jako aminokyseliny a alkaloidy. Dále zrnka tvoří voda, vláknina, kyselina chlorogenová a kávová. Tyto kyseliny tvoří 7-10 % zelené kávy, řadí se mezi polyfenoly a jsou hlavními antioxidanty přítomnými v kávě. Během procesu pražení je bohužel část z nich zničena. Obsah kyseliny nikotinové, známé jako vitamin B3, se pražením naopak zvyšuje. Pražená káva má až 25krát více kyseliny nikotinové než káva zelená. Kofein tvoří 0,4-3,2 % sušiny. Z minerálních látek se v kávě vyskytují zejména draslík, hořčík, fosfor a železo, tvoří kolem 4 % sušiny.
Mnohé složky se během zpracování mění a vznikají látky nové. Dnes už víme, že zrna obsahují více než 200 látek, které zatím neumíme identifikovat. Předpokládá se však, že tyto zatím neidentifikované složky mají pozitivní vliv na lidské zdraví.

Káva a zdraví

Je prokázáno, že diterpeny cafestol a kahweol výrazně snižují riziko vzniku řady nádorů. Jsou schopny zabránit působení kancerogenů, jako jsou nitrosaminy např. z uzenin či aflatoxiny z plesnivých potravin. Tyto diterpeny mohou zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi, ale pouze nepatrně a jenu nefiltrované kávy. Filtrovaná káva tyto účinkynemá, ale také chybí antikancerogenní účinek. Zvýšení cholesterolu po vypití nefiltrované kávy je však mírné a káva má navíc díky antioxidantům schopnost potlačovat projevy tzv. endotelové dysfunkce, čímž působí antiaterogenně.
Mezi významné antioxidanty obsažené v kávě patří – kyselina chlorogenová, kávová ahydroxyhydrochinon. Tyto látky brání tělo proti volným radikálům. Mnohé studie posledních let zdůrazňují pití kávy jako prevenci srdečně cévních onemocnění, diabetu, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Díky kofeinu káva působí stimulačně, odstraňuje únavu a zvyšuje psychickou aktivitu a pozornost. Je třeba zdůraznit, že důležité jemnožství vypité kávy. Všechny tyto pozitivní účinky jsou spojovány se 2-3 šálky denně.
Mezi rizika spojená s nadměrnou konzumací řadíme: nespavost, neklid, nervozitu, bolesti žaludku, tachykardii aj.Pozor by si měly dát zejména těhotné a kojící ženy, ženy po menopauze a lidé s vysokým krevním tlakem.

Káva v těhotenství?

Problematickou složkou v kávě v tomto období je kofein. Kofein je alkaloid (1,3,7-trimethylxanthin), který byl poprvé izolován v roce 1820. Jedná se o bílý krystalický prášek s hořkou chutí. Obsah kofeinu záleží hlavně na druhu a množství kávy. Druh Arabica obsahuje až 1,7 % kofeinu, naproti tomu druh Robusta obsahuje téměř dvojnásobné množství (až 3,2 %). Na obsah kofeinu v kávě má velký vliv to, který druh kávy pijeme. Lidé si často myslí, že malé espresso je přímo nabité kofeinem. Není však tomu tak, protože kvalitní espressa jsou často připravována právě z druhu Arabica. Naproti tomu rozpustné kávy jsou vyráběny zejména z druhu Robusta, kde je kofeinu výrazně více. Ač se to na první pohled nezdá, může mít malé silné espresso méně kofeinu než hrnek rozpustné kávy.
Doporučení pro těhotné se ve světě liší, avšak jako bezpečná hranice se uvádí množství do 200 -300 mg denně. Můžeme tedy říci, že konzumace dvou šálků kávy, tedy do 150 mg kofeinu se dá považovat za bezpečnou. Musíme však brát ohled na to, že káva není jediný zdroj kofeinu. Kofein se totiž vyskytuje také v čajích, kolových nápojích, ledových čajích, energetických nápojích, některých lécích a jinde. Jako náhražku v tomto období lze použít kávu bez kofeinu (malé množství kofeinu je však přítomno) či kávu obilnou. Obsah kofeinu u kávy a čaje je velmi proměnlivý s ohledem na surovinu, kvalitu a způsob zpracování, proto lze přesnější příjem odhadnout velice těžko. Z těchto důvodů by těhotné a kojící ženy měli tyto nápoje pít střídmě.

A jak je to s kávou když chci hubnout?

A zase se vracíme ke kofeinu, ten může působit problémy. Pokud ale zdravý člověk nepřesáhne množství do 400-450 mg (3-4 kvalitní espressa) neměl by být problém. Smrtelná dávka pro člověka je okolo 25 litrů kávy, což je asi 1 000 šálků espressa. Záleží však také na tom, jak a s čím kávu pijeme. Je jasné, že při hubnutí asi nebude ideální pít kávu slazenou se šlehačkou a zmrzlinou. Také musíme myslet na to, že například caffelatte či cappuccino obsahuje plnotučné mléko, což není zanedbatelné při snižování nadváhy.
Kofein také často využívají sportovci. Podporuje totiž fyzický výkon, zvláště u aerobních aktivit, které trvají delší dobu a díky němu dochází k navýšení oxidace tuků. Vzhledem k aktivačním a lipolytickým účinkům se kofein přidává do doplňků stravy určených pro sportovce a při redukci nadváhy. Kromě podpory oxidace mastných kyselin se významně podílí na zvýšení termogeneze, potlačuje chuť k jídlu a oddálí pocit hladu. Ke zdravému hubnutí patří pohoda, kterou umí šálek dobré kávy rozhodně vykouzlit.
Dnešní doba přináší denně nové poznatky. Zatím zdaleka nevíme vše o funkcích jednotlivých látek v organizmu. Stále častěji se však zdůrazňují pozitivní účinky kávy na lidský organismus. Také zde ale platí pravidlo všeho s mírou. Opatrné by měly být hlavně ženy těhotné, kojící a lidé trpící hypertenzí.


Martina Stojanovičová



Zdroje:
BUTT, M. S., SULTAN, M.T.Coffee and itsConsumption: Benefits and Risks. CriticalReview in Food Science and Nutrition, 2011, č. 51, s. 363-373.
RANHEIM, T., HALVORSEN B. Coffeeconsuption and humanhealh – beneficialordetrimental? MolecularNutrition& Food Research, 2005, č. 49, s. 274-284.
SVAČINA, Š. Klinická dietologie. Praha: GradaPublishing, 2008. 348 s. ISBN 978-80-247-2256-6.
VESELÁ, P. Kniha o kávě. Praha: Smart Press, 2010. 248 s. ISBN 978-80-87049-34-1.

3 komentáře:

  1. Skvělý článek, zase jsem se dozvěděla něco málo nového

    OdpovědětVymazat
  2. Super článek, ale trochu si rýpnu - rozpustné kafe obsahuje méně kofeinu než kafe nerozpustné. Obvykle přesně to bývá o 50% méně. Jen pro jistotu:
    Caffeine content of beverages as consumed
    (R.M. Gilbert, ph d; J.A. Marshman, ph d; M. Schwieder, b sc; R. Berg, dipl tech)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Filipe, ve studii, na kterou odkazuješ porovnávají obsah kofeinu v kávě instantní, mleté a bezkofeinové. Nezmiňují se však o druhu kávy,ze které studie vychází. Druh kávy je v obsahu kofeinu rozhodující. Jsem moc ráda, že se Ti článek líbí a přivítám nové informace a ráda se poučím. Bylo by zajímavé najít studii, kde srovnávají obsah kofeinu u jednotlivých druhů a z nich připravených typů kávy. Zdravím, Martina.

    OdpovědětVymazat