Jak je to s tím cholesterolem?

Cholesterol je tukům podobná látka, vyskytuje se ve všech buňkách živočišného původu. V našem organizmu je potřebný pro tvorbu žlučových kyselin, steroidních hormonů a také vitaminu D. Důležitou funkcí cholesterolu je i výstavba buněčných membrán.

Naproti těmto prospěšným funkcím cholesterolu stojí rizika, která souvisí s jeho vysokou hladinou v krvi. Jedná se zejména o kardiovaskulární onemocnění.

Cholesterol má několik dělení, jednak se dělí na cholesterol exogenní, tedy ten, který přijímáme v konzumované potravě a cholesterol endogenní, který si naše tělo tvoří samo v játrech. Většina cholesterolu vzniká právě v buňkách a buněčných tkáních. Denní produkce je asi 1 gram, z toho kolem 20-25% zajišťují játra. Za situace dostatečného přívodu potravou se endogenním cholesterolem „šetří“ a využívá se cholesterol přijatý potravou.

Zdroj obrázku: http://mpronovost.ep.profweb.qc.ca/BIONP1/bionp1_molecules_lipides.html

Ze stravy přijmeme zhruba poloviční dávku (400 – 600 mg). Denní příjem cholesterolu by měl být do 300 mg. Cholesterol přijímáme v živočišných potravinách. Jeho obsah v nich kolísá. Mezi potraviny s nejvyšší, obsahem cholesterolu patří vnitřnosti a vaječný žloutek. Vaječný žloutek, ale kromě cholesterolu obsahuje také fosfolipidy a nenasycené mastné kyseliny, které do jisté míry vyvažují negativní vliv cholesterolu. V rostlinných potravinách není cholesterol, ale rostlinné steroly, které nazýváme fytosteroly, které jsou nejvíce zastoupeny v rostlinných olejích (olivový, slunečnicový, řepkový). Fytosteroly jsou antagonisty cholesterolu = brání jeho vstřebávání. Proto je jejich konzumace žádoucí, ale bohužel u většiny lidí stále nedostatečná. Na trhu se již objevují výrobky obohacené o rostlinné steroly.

Orientační obsah cholesterolu v potravinách

	Množství cholesterolu (mg)/100 g potraviny
Vaječný žloutek	250 (v 1 žloutku)
Máslo	240
Sádlo	94
Mléko a mléčné výrobky	5 - 105
Pekařské výrobky s vejci	30 - 280
Maso	59 - 76
Masné výrobky	68 - 180
Vnitřnosti	200 - 2500
Drůbež a ryby	50 - 90

Tabulka byla převzata z www.bezpečnostpotravin.cz (Doc. Ing. Jana Dostálová, CSc., Prof. Ing. Jan Pokorný, DrSc., Ústav chemie a analýzy potravin VŠCHT Praha)

Poznámka: Podrobný výpis obsahu cholesterolu v potravinách můžete najít na stránkách Slovenského Výzkumného ústavu potravinářského zde:http://www.vup.sk/index.php?start&mainID=1&navID=41#Obsah

Dále se cholesterol dělí na tvz. “hodný“ HDL a “zlý“ LDL.

HDL a LDL jsou lipoproteinové částice, které se liší svým složením i funkcí v metabolizmu lipidů (tuků). Funkcí lipoproteinů je transport ve vodě nerozpustných lipidů (tuků) krví. Podle složení (hustoty) rozlišujeme, kromě HDL a LDL několik dalších lipoproteinových částic.

• CH - chylomikrony - částice tvořené ve střevních buňkách z lipidů (tuků) přijatých potravou
• VLDL - lipoproteiny o velmi nízké hustotě (very low density lipoproteins) – jsou tvořeny v játrech
• IDL - lipoproteiny o střední hustotě (intermediate density lipoproteins) - vznikají v krevním oběhu z VLDL
• LDL - lipoproteiny o nízké hustotě (low density lipoproteins) - transportují cholesterol z jater do periferních tkání
• HDL - lipoproteiny o vysoké hustotě (high density lipoproteins) - transportují cholesterol z periferie zpět do jater.

Jaký je tedy rozdíl mezi HDL a LDL?

Působí protichůdně. Dojde-li ke zvýšení koncentrace LDL cholesterolu v krvi, je to významný aterosklerotický faktor. Stanovení LDL-cholesterolu je doporučováno pro vyhodnocení rizika aterosklerózy při zvýšených hladinách celkového cholesterolu a je základem pro rozhodnutí o způsobu léčby. HDL cholesterol zajišťuje odsun nadbytečného cholesterolu do jater. Je produkován játry, v menší míře i střevem. HDL částice mají tedy antiaterogenní působení (působí proti vzniku aterosklerózy).

Z toho tedy vyplývá:

-        zvýšená koncentrace LDL-cholesterolu zvyšuje riziko aterosklerotických změn

(Jednoduše pro LDL platí: čím nižší tím lepší.)

-        zvýšená koncentrace HDL-cholesterolu snižuje riziko aterosklerotických změn

-        !!! snížená!!! koncentrace HDL pod 1,0 mmol/l zvyšuje riziko rozvoje aterosklerózy

Zdroj obrázku:http://blogs.thenews.com.pk/blogs/2012/07/low-cholesterol-diet-%E2%80%93-a-boon-for-people/

Doporučené hladiny cholesterolu a triacylglycerolů v krvi

Podle českých a evropských doporučení má být koncentrace:

Celkového cholesterolu < 5,0 mmol/l.

LDL-cholesterolu < 3,0 mmol/l.

HDL-cholesterolu > 1,0 mmol/l u mužů a > 1,2 mmol/l u žen.

Triacylglycerolů < 1,7 mmol/l.

U lékaře by tedy všem osobám nad 18 let, měl být stanovován celkový cholesterol při preventivních prohlídkách. Vyšetření by mělo být i v případě normálního výsledku opakováno za 5 let, v případě zjištění vyšší koncentrace nebo u osob s ischemickou chorobou srdeční se stanovuje i zastoupení LDL a HDL cholesterolu. Někteří pacienti mají zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění např. diabetici, ale také obézní lidé-u nich by celkový cholesterol měl být nižší < 4,5 mmol/l.

Obecná doporučení:

Vysoký celkový cholesterol a LDL cholesterol: snížit konzumaci nasycených mastných kyselin, naopak zvýšit konzumaci nenasycených mastných kyselin, zvýšit konzumaci vlákniny a snížit konzumaci cholesterolu.

Nízký HDL cholesterol: zvýšit aerobní aktivitu (sport), snížit konzumaci alkoholu a opět nahradit nasycené mastné kyseliny nenasycenými.

Martina Synková

Zdroje:

ČEŠKA, R., et al. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. 1. vydání. Praha : Triton, 2005. ISBN 80-7254-738-0.

MASOPUST, J. Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření I. a II. část. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-650-3.

http://www.bezpecnostpotravin.cz/attachments/Prezentace_Dostalova_PowerPoint.pdf